TANEC SE PSEM ANEB MISTROVSTVÍ SILNÉ VŮLE

Tanec se psem je mladá kynologická disciplína, která k nám dorazila ze zámoří. V našich podmínkách, jak jsem zjistila, je zcela dámskou záležitostí, jako kupříkladu rekreační jezdectví, výchova dětí, hra na harfu a mytí nádobí. Dne 6. 6. se konalo v Praze 4. mistrovství v tomto sportu a protože jsem věděla, že bude tančit i krysařík, nejen však proto, jsem se rozjela podívat. Tanec se psem, kdo by to nevěděl a kdo nebyl na dnech pražského krysaříka, je vlastně sestava cviků poslušnosti doprovázená hudbou, trvající ca 5 minut. Poslušností si ale zde nesmíme představovat tu cvičištní, ale ani tu (fuj !) cirkusovou. Hodnotí se náročnost, nápaditost, různorodost a estetický dojem. Hudba, výběr cviků a choreografie je v režii psovoda. Bylo vypsáno 7 kategorií dle věku a náročnosti. Mistrovství bylo málo a špatně anoncováno a to je veliká škoda, protože hala nebyla plná a obecenstvo bylo chladné. Já sama, rodilá "pražka", jsem díky špatné reklamě bloudila hodinu (sic!), než jsem dorazila na místo určení. Na mnoha výkonech bylo znát, že tato disciplína je u nás zatím v plenkách, ale bylo lze vidět už i výkony mistrovské. Co mě ale nadchlo nejvíce, byla opravdu ona silná vůle a verva, s jakou se závodnice do klání pouštěly. Už hned osoba jedné z rozhodčích je obdivuhodná. Paní Dora Geblerová, rozhodčí exteriéru, miluje psy už bohatě přes 80 let, a nejen to, sama se dosud aktivně účastní výkonu a závodění. Se svou fenou loni vyhrála závody v Rakousku. Myslím na to s pocitem hanby, vždy když jsem lenivá vyjít se svými psy jenom ven. Líbila se mi nejmladší startující, dívenka, která cvičí se šibou, plemenem, které se pohříchu k výkonu příliš nehodí. Ocenila jsem závodnice, které tancovaly se psy z útulku, jedna z nich byla 7. majitelkou feny, druhá startovala se čtrnáctiletou babičkou ve skvělé kondici. Do katalogu uvedla, že tato její fena je křížencem "tučňáka a králíka", mně připadala jako velškorgi.

Ocenila jsem startující, které pes utekl hned na začátku skladby, ale ona se nevzdala a sestavu dokončila. Líbila se mi veršovaná anotace v katalogu jedné ze závodnic ..."tancuji půl roku, umím spousty kroků. Kazí to jen panička, mám i bráchu bíglíčka. Jmenuje se Jim a strašně rád jím."

Před čím ale smekám, je kategorie zdravotně hendikepovaných. Tito startující ještě navíc bojují se svým zdravotním stavem, jako kupříkladu závodnice téměř nevidomá, startující se dvěma psy a dvěma velice kvalitními sestavami. V této kategorii soutěžila i členka našeho klubu, majitelka krysařice Dity, paní Pavla Zemanová. Přes své vlekoucí se onemocnění a nedávnou řadu operací se zúčastnila a odjížděla s obrovským pohárem za třetí příčku. Z hlediska cvičitele psů mohu říci, že zdaleka ne všechna plemena jsou pro tuto disciplínu vhodná, ale krysařík k nim určitě patří. Kdo máte čas a chuť, pusťte se do toho. Je to disciplína pro toho, kdo má rád tanec či balet, hudbu, sám je pohybově nadán a má temperamentního, sebevědomého psa s chutí do práce. K výcviku nepotřebujete ani cvičiště, ani překážky ani figuranta.

Pro čtenáře určitě není důležité jméno letošní mistrně, já mohu jen říci, že se mi nejvíce líbily startující z kategorie dvojic.

Jana Hrbková
13.6.2003