V roce 1978 v Anglii vznikl sport zvaný agility. Jedná se o obdobu koňského parkuru. Agility se provozuje jako zábava pro širokou pejskařskou veřejnost, ale také jako vrcholový sport. V řádu pro výcvik agility České republiky je popisována jako výchovná i zábavná činnost psovoda se psem. Důraz je kladen na volnost pohybu psa, který nemá obojek ani vodítko a psovod se při práci psa nedotýká (u pražského krysaříka se naštěstí nemusíte bát, že se ho nechtěně dotknete).
S naší fenkou Celestýnkou z Pantoflíčku (nar. 28.7.2002) jsem začala cvičit na jaře roku 2003. V té době měla "Cel" zvládnutou již základní poslušnost. V květnu a červnu jsme absolvovaly dva intenzivní výcvikové víkendy. Mimo ně pravidelné docházíme na výcvikové hodiny, které jsou jednou týdně na kynologickém cvičišti v Kladně - Rozdělově. Cel sice nepatří mezi pracovní plemena, ale přesto jí cvičení agility baví. Stejně jako všechny borderky, šeltičky a plemena podobná jí náturou patří mezi psí workholiky.
Ze strany psovoda vyžaduje agility rychlé reakce, promyšlené vedení psa i zdatný běžecký výkon. Už první hodina mě okouzlila svojí příjemnou a nestresující atmosférou. Snášenlivost pejsků, kteří se věnují agility je úžasná. To se velmi těžko srovnává s výcvikem služebního charakteru či napětím při výstavách. Neustále při cvičení musím myslet na to, jak naší malou Celestýnku alespoň doběhnu a pak ještě zastavím či otočím. Předběhnout se mi ji ještě nikdy nepodařilo… a tak si musím parkur několikrát projít tzv. naslepo = bez psa, abych měla před Cel alespoň myšlenkový náskok. I tak se nám občas se stane, že se v běhu najednou objevují překážky tam, kde předtím určitě vůbec nebyly :). I sebemenší mé vůdcovské zaváhání Cel okamžitě odhalí a okomentuje náruživým štěkotem.
Výcvik agility není sprint, ale běh na dlouhou trať. Překážky se většina psů učí velmi rychle. Cel překážky zvládla během dvou výcvikových hodin. Něco jiného je trénovat tak, aby pes měl ze cvičení radost, pracoval stále v tempu a dříve či později byl i přesný. Je třeba nejprve přemluvit toho raracha ke spolupráci pomocí vhodně zvolených prostředků - uzlíku, párku či balónku. Úspěšnost psovoda je ovlivněna mnoha zásadními faktory. Zejména uleželostí pamlsku, vhodnou barvou míčku, postavením hvězd. Mnohé se dá ovlivnit, ale jinak je vývoj situace zcela nepředvídatelný. S nabývající intenzitou tréninku se vše zlepšuje a dolaďuje, až se z vás a vašeho psa stává dokonalý tým. Agility je naprosto jedinečná a osvobozující záležitost. Člověk a pes opět zažívají ty krásné pocity, které jsou jim při běžném společném soužití utajeny. Směle do toho!
Bc. Ivana Krčková