Zajímavosti

Krysařík a vydra

Na toulkách Šumavou jsme zašli jako vždy do muzea v Kašperských horách. Kromě stálé expozice nás velmi zaujala výstava fotografií ze záchranné stanice ohrožených živočichů, kterou přes 15 let vede Ing. Ivan Lukeš. Stejně svědomitě a obětavě mu se záchrannou zvířátek pomáhá křehká devítiletá fenka pražského krysaříka a její dcerka. Když mohou pomáhat zvířátka sobě navzájem, pomozte prosím i Vy a přispějte na záchranu těchto nádherných živočichů. Jen s naší pomocí se z nich budou moci těšit i naše děti a další generace.

Alena Weisová

Číslo účtu je: KB 9852180217/0100, Sušice

A tady je pár obrázků, abyste viděli, jak taková pomoc vypadá. Kliknutím na obrázek si jej zvětšíte do samostatného okna.

Malá - velká písmena v názvu plemene

Plemena zvířat se v češtině píšou s malým písmenem, správně je tedy: pražský krysařík.

Je správně "chovný" nebo "chovatelský"?

   Přídavné jméno chovný vyjadřuje, že něco je určeno k chovu. Proto se užívá ve spojení s podstatnými jmény jako hřebec, kůň, fena, králík, jelen, zvíře, pár, plemeno, a také nádrž, rybník, skleník, obora apod. Naproti tomu přídavné jméno chovatelský vyjadřuje vztah k chovatelství, tedy k péči o chov, a k těm, kdo se chovem zabývají, tedy k chovatelům. Píše se o chovatelské práci, znalostech, organizaci, přehlídce, svazu, klubu, časopise apod. Až potud by významový rozdíl mezi oběma přídavnými jmény byl jasný. Ale ve spojeních s některými podstatnými jmény, jako je stanice, farma, zařízení apod., jde zároveň o péči o chov, tedy o to, co se týká chovatelství, i o chov sám. Oba významy se tu částečně překrývají. Proto ani jedno z obou přídavných jmen tu nelze zamítnout. Kterému dát přednost? Slovník spisovného jazyka českého i Slovník spisovné češtiny se jednoznačně přiklánějí k přídavnému jménu chovatelský: chovatelská stanice, chovatelská farma. Chceme-li tedy být ve shodě s těmito normativními příručkami, užijme přídavného jména chovatelský. Ale: Podíváme-li se, které z obou přídavných jmen se v těchto spojeních skutečně užívá (k tomu nám slouží Český národní korpus = stomilionový soubor českých textů uložený na počítači), shledáme naopak, že v praxi se dává přednost spojením s přídavným jménem chovný. Porovnejme počty výskytů: chovná stanice 39x, chovná farma 2x, chovné zařízení 12x, chovatelská stanice 6x, chovatelská farma 1x, chovatelské zařízení 9x. V živém jazykovém úzu tedy převažuje přímé chápání účelové: stanice je určena k chovu zvířat, je to tedy chovná stanice. Je možné, že vedle důvodu významového hraje roli i to, že jde o slovo kratší, jen dvojslabičné. Chceme-li být ve shodě s tím, co je v jazyce častější (a možná i ustálenější), užijme spojení chovná stanice. Jak vidíte, obě řešení jsou zdůvodnitelná, žádné není absolutně nesprávné. Ještě bych dodala, že obdobných dvojic přídavných jmen významově blízkých je v češtině více - a se všemi máme "potíže", srov. např. zdravotní a zdravotnický nebo spotřební a spotřebitelský.

S pozdravem
Ivana Svobodová
jazyková poradna
Ústav pro jazyk český AV ČR

Psí rekordy

Nejrychleji otevřené okno v autě - za pomoci čumáku a tlapky to za 13 vteřin dokázal Striker, bearder kolie z Maďarska.
Nejpočetnější vrh - 23 štěňat. O tento rekord se dělí tři fenky, foxhound a bernardýn z USA a dánská doga z Velké Británie
Nejmenší pes - Nejmenší pes na světě byl yorkshirský teriér z Velké Británie. Měřil v dospělosti 7,11 cm v kohoutku a od čenichu ke špičce ocasu měřil 9,5 cm.
Největší pes - naopak největším psem je dánská doga Harvey z Velké Británie. Má v kohoutku 105,4 cm a délku od čenichu po špičku ocasu 231,14 cm. Takže je zároveň nejdelším psem světa.
Nejvíc tenisáků v tlamě - Zlatý retrívr Augie z USA dokázal do tlamy nasoukat a udržet tam 5 míčků.
Skok do výšky - rekord drží fenka chrta Cinderella May, je to 167,6 cm.
Nejdelší jazyk - Nejdelší jazyk má Brandy, boxer z USA. Jazyk je dlouhý 43 cm.
Nejdelší uši - tento rekord drží basset Jack z Německa. Jeho uši mají délku 33,2 cm.
Zdroj: - Guinnessova kniha rekordů z roku 2004
A jeden rekord z Česka - Nejdelší uši v Česku má basset Art, jehož každé ucho měří 31 cm.
Zdroj - www.dobryden.cz

Krysaříččí pexeso

Už jste někdy hráli pexeso ? Určitě tu hru znáte, ale pravděpodobně jste ještě nehráli pexeso s krysaříky.

• Musíte v co nejkratším čase najít dvojice stejných kartiček.
• Klikáním na kartičky je obracíte a pokud trefíte správnou dvojici, zůstanou otočené.
• Dole je tlačítko, na němž se zobrazuje čas, tímto tlačítkem kdykoli spustíte novou hru.
• Pokud používáte nižší rozlišení a musíte rolovat, zkuste celou obrazovku (klávesou F11). Funguje to ve všech prohlížečích, které znám.

Krysaříččí puzzle

Už jste někdy hráli puzzle ? Po krysaříčím pexesu přinášíme taky puzzle s krysaříky.

• Skládejte kousky obrázku k sobě tak dlouho až bude obrázek celý.

CIMRMAN A PSI

Henri Rousseau dostal darem od svého přítele Járy Cirmmana exemplář psa zaniklého českého plemene, které se podařilo Cimrmanovi restaurovat na jeho chovatelské stanici v Libochovicích. Rousseau tohoto malého psíka zobrazil v roce 1908 na svém obraze "Bryčka otce Junieta". Jednalo se o druhé nejmenší plemeno psa na světě a Cimrman ho vyšlechtil podle dobových vyobrazení císaře Rudolfa II., který podobné psíky na svém dvoře v Praze choval.

Tohoto psíka Cimrman nazval "Pražský pidižvík", později, když objevil jaký je to vynikající krysař, pojmenoval ho "Pražský krysařík". Rousseauovi ho daroval proto, že věděl že jako zaměstnanec akcízního úřadu je permanentně ve špatné finanční situaci. Rousseau ve svých pamětech tento Cimrmanův dar vysoce hodnotil: "Tento psík má tak malé nároky na potravu i prostor, že je přímo předurčen pro státní zaměstnance".

Cirmman měl krásný vztah ke zvířatům vůbec, ale zejména ke psům. To ostatně dosvědčuje i referát s názvem "Cimrman kynolog" z připravované knihy J. X. Umberfielda. Již jako malý chlapec (resp. děvče) měl možnost sblížit se s krásným loveckým psem, pointrem, kterého Cimrmanovi zdědili po tragicky zemřelém strýci Rudy Jelinkovi. Ten si tohoto krásného pointra přivezl ze svých obchodních cest do Velké Británie. Ještě než tragicky zahynul na otravu alkoholem, dal psovi anglicky znějící jméno "Break", [čti brejk] protože mu neustále přerušoval spánek svým vytím na měsíc. Malý Jára mu říkal namísto dlouhého "pointer Break" zkráceně "Breakpoint". Tento výraz v pozdějších letech na památku milovaného psa použil jako označení bodu přerušení (jinak řečeno "zarážku") pro kód svých programovatelných šifrovacích strojů. Při ladění kódu Cimrman v jeho problematických místech umisťoval tento "breakpoint", který měl podobu psí tlapky, aby dosáhl pozastavení interpretace běžícího kódu šifrovacím strojem a mohl v něm udělat potřebné úpravy. Později tento termín zdomácněl v hantýrce všech programátorů, a dnes se při psaní softwarových aplikací běžně používá. Malý Jára už jako desetiletý sepsal na počest svého psa Breaka oslavnou báseň:

Tato óda byla později přeložena do mnoha světových jazyků, například do valaštiny:

Cimrman se snažil svého pointra také cvičit. Protože věděl, že pes byl dovezen z Anglie, vycházel z předpokladu, že ještě není dost zběhlý v češtině, a proto se snažil na psa mluvit anglicky, aby mu výcvik co nejvíce usnadnil. Mnohdy ho tím naopak ale ještě více zmátl, protože on sám tenkrát anglicky skoro vůbec neuměl. Říkal mu třeba: "To je kost" a snažil se to vyslovit tak aby to psovi připomínalo jeho rodný jazyk: "It iz k'eust". Jenže milý pes si to přeložil jako anglické slovíčko "coast", což znamená "pobřeží", a tupě na Járu zíral, neboť nevěděl co se po něm vlastně chce?
Zkušenosti z výcviku pak mnohem později využil při drezúře divokých šelem jako krotitel v cirkusu Krakowiak, nebo ještě později při návštěvách své přítelkyně paní Schmoranzové, kdy psa jejího manžela nadlesního Schmoraznze naučil různým laškovným kouskům.