KLUB PŘÁTEL PSŮ PRAŽSKÝCH KRYSAŘÍKŮ

Klub přátel psů pražských krysaříků

KRYPTORCHISMUS

Všechny ukazatele plodnosti jsou vlastnosti s vysokou dědivostí. Jednou z nich je kryptorchismus, tedy chybění jednoho nebo obou varlat v šourku. Pozor! Ve starších bonitačních kartách a leckdy i v literatuře bylo chybně uváděno, že pes s jedním varletem v šourku je tzv. monorchid a s prázdným šourkem kryptorchid. Ne! Monorchid je pes, který má pouze jedno varle v celém organismu, nezáleží na tom kde, zda v dutině břišní nebo v šourku. Druhé se vůbec nevyvinulo, jedná se odborně o tzv. aplasii (přirozený výskyt takových jedinců je velice vzácný!), nebo k tomuto stavu dojde při jednostranné kastraci psa. Zjistit, že pes má jen jedno varle, lze pouze operativním vyšetřením - otevřením dutiny břišní. Kryptorchid má vždy varlata dvě, ale jedno nebo obě, nejsou uložena v šourku, ale zůstala někde po cestě v dutině břišní, v tříselném kanále nebo krajině stydké, kde, jak bylo již zmíněno vlivem větší teploty prostředí ztrácí svou semenotvornou funkci. Jak dojde k tomu, že varlata nesestoupí až do šourku? Varle je ještě v období plodu drženo vazem k ledvině. Vlivem hormonu testosteronu vaz odumírá, smršťuje se a tím je varle odtahováno od ledviny do šourku. K tomu dochází od druhé poloviny březosti. V době kolem porodu proskočí varle tříselným kanálem. Určitou dobu (max. 35 dní) je volné a klouže sem a tam, od 5. týdne věku štěněte by už mělo být fixováno v šourku.

Kryptorchismus může být získaný nebo vrozený. K získanému kryptorchismu může dojít u mladého psa, u kterého sice varlata sestoupila do šourku, ale nedošlo k úplnému uzavření přechodu z tříselného kanálu do šourku. Jestliže takový pes prodělá nějaký silný stresový nebo skokový zážitek, dojde k poruše upevnění varlete v šourku a to proskočí zpět do dutiny břišní. To jsou případy štěňat, která byla při kontrole vrhu a prodeji naprosto v pořádku, ale v dospělosti se jeví jako kryptorchidi. Bohužel jde o nevratnou změnu.

Kryptorchismus vrozený je recesivně dědičný. To znamená, že je nesen recesivním genem k. U feny se nikdy neprojeví. Každý jedinec má dva geny jedné vlastnosti, jednu od matky, druhou od otce. Jedinec s dvěma velkými KK (dominantní homozygot) je naprosto zdravý, má obě varlata. Jedinec Kk (heterozygot) je navenek zdravý, varlata má obě, ale je přenašečem kryptorchismu. Zjistit se to nijak nedá, pouze krytím. Pokud pes nakryje více fen, které měly s jinými plemeníky zdravé potomky, ale s tímto se ve vrzích vyskytli kryptorchidi, je pes přenašečem a neměl by být v chovu dále používán. Jedinec kk (recesivní homozygot) je navenek kryptorchid, v šourku má jedno nebo žádné varle. Tento by neměl být k chovu použit vůbec.

Varlata jsou vedle prostaty dalším orgánem, který často podléhá rakovinnému bujení. V břišní dutině jsou v prostředí s vyšší teplotou, což pro ně znamená značný nekomfort a riziko vzniku rakoviny je o 30 % vyšší! Proto se u kryptorchidů doporučuje operace - odejmutí varlete z dutiny břišní (většinou se však provádí oboustranná kastrace, snahou je zároveň zabránit nežádoucímu krytí kryptorchidů). Jinou možností léčby je chirurgické řešení, kdy se varle trvale fixuje na dno šourku. Zákrok je rychlý a dobře lze utajit. Méně účinnou léčbu představuje hormonální stimulace varlat. Psovi se aplikují hormony, které mají za úkol podpořit tvorbu testosteronu ve varlatech a tak následně zkrátit vaz, jež drží varlata v dutině břišní. Úspěšnost tohoto postupu je 10 - 30% úplného sestoupení do 1-2 měsíců. Doplňkovým ošetřením a zcela výjimečně se používají masáže stydké krajiny. Napomáhá se tak posunu varlete do šourku. Pro vysokou dědivost kryptorchismu je však kromě úplné kastrace jakákoli léčba chovatelsky nevhodná! Léčí se totiž vždy pouze daný jedinec, ale tím tak naopak zvyšuje se procento výskytu onemocnění psů v populaci.

z knihy J. Dostála - Chov psů
Zpracovala: Klementová Hana